Říjen 2012

Spiritismus

20. října 2012 v 10:17 Císařovna Alžběta
Spiritismus
Alžběta s oblibou pořádala spiritistické seance, což tehdy ale nebylo nic neobvyklého. Spiritismus byl spíše módní záležitostí, kterou se bavila "lepší společnost". Císařovna věřila, že navázala kontakt se svým zemřelým bratrancem Ludvíkem II. nebo s básníkem Heinrichem Heinem, jehož po celý život bezmezně obdivovala. Většinou ale za těmito "kontakty" stál jen nějaký podvodník, ukrytý za závěsem. Potají tahal za nitky, přivázané k nábytku (v temné místnosti samozřejmě vidět nebyly), a sledoval udivení přítomných dam a pánů, když se nějaký stůl nebo židle začaly hýbat. Odhalen byl jen málokdy. Jednou se to podařilo i Rudolfovi, korunnímu princi, který se se svým bratrancem také zúčastnil jedné takové seance. Když už místností prošlo několik "duchů" a celé sezení byla asi v polovině, oba arcivévodové prudce vstali a rozsvítili. Za závěsem našli jen "strašidlo" z masa a kostí. Dotyčný muž se nakonec k celému podvodu přiznal.


Hofburg

18. října 2012 v 14:34 Místa spjatá s císařovnou
Hofburg po sedm staletí řídil dění v celém habsburském impériu. Zde sídlili členové rakouské vládnoucí dynastie a z bývalého hradu vytvořili grandiózní rezidenční sídlo plné přepychu a císařské záře. K vlastnímu paláci přiléhají i další objekty a zahrady formující areál překypující historií a nádherou. Dostanete se sem jednoduše - Hofbug leží v centru na Ringstrasse blízko ostatních hlavních památek a nejližší stanice metra je Museumsquartier (linka U5).
Hofburg se od svého založení ve 13. století postupně měnil a s bohatstvím svých majitelů přibíral nové a nové architektonické prvky a doplňky, takže zde nyní můžete shlédnout směsici stylů od gotiky po art nouveau. V komplexu sídlí kromě kanceláře rakouského prezidenta více než dvacítka nejzásobenějších rakouských muzejí a nespočet dalších institucí, jejichž návštěva spolehlivě vyplní několik dní. Velké přízni se těší expozice císařské Klenotnice (Schatzkammer), kde můžete vidět Korunu svaté říše římské, císařskou korunu rakouskou či další poklady z nejdražších. Vedle ní je tu budova Albertiny - nejnavštěvovanější rakouské muzeum obsahující stovky malířských veleděl od grafických mistrů jako byli Dürer, Rubens nebo Picasso. Sídlí tu též Rakouská národní knihovna, Muzeum Efezu a řada dalších.
Hofburgskou specialitou je Španělská dvorní jezdecká škola (Spanische Hofreitschule) s tradicí delší než čtyři století. Světoznámá je díky fenomenálnímu lipicánskému baletu, což je jezdecká drezúra bílých hřebců za zvuku klasické hudby předváděná v místní nádherné jízdárně postavené Josefem Emanuelem Fischerem z Erlachu. Lístky na samotné představení jsou drahé, ale nabídnou nahlédnutí pod pokličku světově nejdéle provozované koňské drezúry a nezapomenutelný zážitek. Pokud Vás zajímá něco z historie zdejších praktik, není lepší volby než navštívit přilehlé Muzem lipicánů.
Před Hofburgem se rozléhá náměstí Heldenplatz sousedící s květinovým parkem Volksgarten. Uprostřed něho můžete obdivovat sochy arcivévody Karla a prince Evžena Savojského. Náměstí z východu uzavřené podkovou hlavní budovy Hofburgu není jen prázdným dlážděným prostorem, ale slouží jako jeden ze symbolů rakouské národní identity.

Feministka Sissi

8. října 2012 v 14:15 Císařovna Alžběta
"Císaři po boku vládne / Rodem, duchem spřízněná /
V kráse, která neuvane / Císařovan vznešená / Bože
račiž přízeň svoji / Habsburskému domu dát / Františkovy
Josefovi / Alžběte rač požehnat! "
Zpívalo se v páté sloce císařské hymny, jejiž hudbu složil v roce 1797 Josepf Hayd pro
Františka II. Učinil tak po návratu z Anglie, kde byl fascinován královskou hymnou God Save the King. Zatímco v hudbě se Rakouské císařství impéiu vyrovnalo, ba ho i předčilo, jeho moc neustále upadala.
Romantický kýč o "císařovně Sissi", jejž vytrvale udržuje při životě i série filmů z padesátých let s Romy Schniderovou v hlavní roli, nemá pochopitelně s realitou mnho společného. V realitě je romatický snad jen úvod, kdy mladý panovník přijíždí roku 1853 do Bad Ischlu, kde mu má být na základě rodinných pletich "dvorně podstrčena" ALžbětina starší sesta Helena, pro úlohu císařovny od mládí tvrdě vychovávaná. Avšak František se okamžitě zamiluje do mladší z obou bavorských princezen ( a svých sestřenic), patnáctileté Alžběty.
Idyla však netrvala příliš dlouho a manželství se po čse rozpadlo, byť formálně je ukončila až Ažbětina smrt v roce 1898, kdy jí v Ženevě probodl srdce pilníkem italský anarchista Luigi Luccheni.
V osobě své manželky se však Franišek Josef neúspěšně střetl s modernitou. Alžběta, povahou spíše amazonka, je dodnes uctívaným pravzorem moderní aktivní a samostatné ženy, skutečné feministky. Od mládí ráda sportovala, plavala a byla považována za jednu z nejlepších jezdkyň své doby - navíc na koni jezdila "mužským" způsobem be z dámského sedla rozkročmo. Byla téměř posedlá svým vzhledem a tělo sužovala drastickými dietami - jedla jen ovoce a pila š´távu ze syrového masa. Její váha nikdy nepřhoupla pře 55 kg a podle autorky jejíhož ivotopisu, Brigitte Hammannové, vykazovala veškeré znaky mentální anorexie.
Alžběta a František byli lidé z jiných světů a těžko se divit ochladnutí jejich vztahu. Přesto vzpodili tři dcery a následníka trůnu, korunního prince Rudolfa. Ten však v roce 1889 spácha na zámku Mayerlingu za dodnes záhadných okolností společně se svou sedmnáctiletou milenkou Mary Vetserovou.
Zdroj: Reflex speciál