Narození Alžbětiny první dcery Sophie

28. srpna 2012 v 12:15 |  Sophie

Sophie Friederike Dorothea Maria Josepha

Narozena: 5. 3. 1855 ve Vídni
Zemřela: 29. 5. 1857 v Budě, Uhry

Nakonec nadešla ta horečně očekávaná chvíle. Arcivévodkyně Sophie si do svého deníku zapsala: "V pondělí 5. března v 7:15 ke mně přišel syn, a sdělil mi, že Sisi má od šesti hodin porodní bolesti. Chtěla jsem ji vidět, rychle jsem se oblékla a šla za ní dolů." Sophie poté s ruční prací setrvávala před císařskou ložnicí. Císař ji průběžně informoval, jak porod pokračuje. Když bolesti kolem jedenácté hodiny zesílily, vešla arcivévodkyně Sophie do místnosti a usedla vedle postele, na níž ležela snacha. Také Vídeňané napjatě očekávali narození císařského potomka. Když se konečně po třetí hodině dítě narodilo, počítali napjatě výstřely z děl. Po dvacáté první salvě se hlavně odmlčely. Na císařském dvoře se nenarodil následník trůnu, nýbrž arcivévodkyně. Z celé monarchie přicházela blahopřání. Také Alžběta si oddechla a po porodu jen zašeptala: "Ach, teď už je všechno dobré, teď už je mi jedno, co jsem vytrpěla." Císař mezitím přijímal gratulace shromážděných členů rodiny v předsálí. Poté telegraficky uvědomil ostatní příbuzenstvo a také tchyni Ludoviku. Ta u porodu své dcery chyběla. Dvorské kruhy s údivem přijaly, že ji k porodu do Vídně nepozvali...
Novorozeně bylo umyto, oblečeno a doneseno k matce. Když Alžběta kolem šesté hodiny únavou usnula, chůva holčičky madame Weldenová (I při výběru chůvy pro dítě byla Alžběta arcivévodkyní Sophií obejita a nepožádala ji ani o souhlas. Rozhodla se pro baronku Weldenovou, vdovu po zasloužilém důstojníkovi - proslavil se při porážce vzpoury v Uhrách, jemuž se cítil císařský dům zavázán za jeho služby. Že neměla bezdětná baronka ani tušení, jak se zachází s kojenci, nehrálo v úvahách arcivévodkyně žádnou roli.) položila dítě do postýlky. Císařská rodina se vypravila na Te Deum do chrámu svatého Štěpána, ve všech kostelech začínaly děkovné mše.
O porodu prvního dítěte mladičké císařovny psal list Die Presse 6. března 1855 na titulní stránce toto: "Právě ve 3 hodiny 40 minut ohlásilo dunění 21 dělových výstřelů šťastnou událost, na niž Vídeň a celá monarchie čekala s nejvroucnějšími přáními a upřímnými modlitbami věrných srdcí. Její Veličenstvo, naše nejmilostivější císařovna, porodila arcivévodkyni a stav urozené matky i novorozené princezny je vzhledem k okolnostem zcela uspokojivý."
Křest dítěte probíhal s velkou pompou. Kmotrou dítěte byla arcivévodkyně Sophie. Holčička při křtu v dvorním farním kostele dostala jméno Sophie Friederika Dorothea Maria a ani se Alžběty nezeptali, zda souhlasí pro své první dítě se jménem nenáviděné tchyně.
Arcivévodkyně si také ihned zabrala holčičku pro sebe a rozhodla se, že vezme výchovu své vnučky hned od začátku do svých rukou. Alžbětu velmi roztrpčilo, když pochopila, že ji chtějí oddělit od jejího dítěte. Arcivévodkyně zřejmě zastávala názor, že její snacha je ještě příliš mladá a nezralá na to, aby vychovávala dítě, respektive dohlížela na jeho výchovu, rozhodla tedy, že tento úkol převezme osobně. Alžběta ještě ležela v šestinedělí a veřejnost se dozvídala o jejím zdravotním stavu z lékařských bulletinů (poslední byl vydán 14. března 1855), když už arcivévodkyně vydávala přijatému pečovatelskému personálu pokyny týkající se péče o kojence. Sama Sophie rozhodla a dala zařídit dětský pokoj vedle svého apartmá ve druhém patře Leopoldova křídla v Hofburgu, přímo nad komnatami císařského páru. Rozhodnutí odůvodnila příznivější polohou místností. Argumentovala tím, že prý byly slunnější a proto vhodnější pro zdraví dítěte. Samozřejmě to byla je záminka. Arcivévodkyně si činila nároky na výlučné právo vychovávat malou Sophii a to muselo hluboce zranit císařovniny mateřské city. Když chtěla Alžběta vidět své dítě, musela nejen vystoupit o patro výš, ale hlavně se musela smířit s tím, že s dítětem nikdy nebude o samotě. V dětském pokoji byl vždy přítomen i personál, tchyně, někdy dokonce i cizí lidé, které arcivévodkyně Sophie pozvala, aby se na dítě přišli podívat. Nikdy nemohla být s dceruškou v klidu sama, mazlit se s ní, vždy ji sledovaly podezíravé pohledy. Alžběta nesměla být matkou, bylo jí bráněno vrůst do mateřské role. Jak pak ale měla za takových okolností rozvinout své city, vytvářet a budovat vztahy k dítěti, jemuž darovala život?
zdroj:erzsebet-kiralyne.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama