Oslava

28. července 2012 v 11:57 |  Alžbětiny básně
"Na verandě mramorové,
kde se planá réva pne,
vanilka a pyšná růže
vzduchem voné omamně,

kde ledovec v modré výši
jiskří barvou červánků,
když se v záři zlatorudé
slunce chystá ke spánku,

tady jsme se sešli znova.
Po roce. Jak ten čas běží!
Zatím naše láska mrtva
na marách tu tiše leží.

Mluvili jsme o všem možném,
smáli jsme se vesele,
přitom v srdci bolela nás
blízkost oné zemřelé.

Při rozchodu vyprosil sis
polibek. A najednou
obraz dávno zasunutý
vynořil se přede mnou.

Myslím na ten dávný večer,
zima byla, sněžilo,
když mé políbení žhavé
poprvé tě spálilo.

Lásko v sněhu narozená!
Dnes, když v plném rozkvětu
léto voní kolem tebe,
ty, ach, mrtva ležíš tu!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mujblognavybreceniduse mujblognavybreceniduse | Web | 18. srpna 2015 v 14:04 | Reagovat

to se jmenuje Červánky, ne Oslava.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama