Červenec 2012

poslední léta císařovny Alžběty

29. července 2012 v 11:13 Knihy a filmy


Autor:Irma Sztáray (dvorní dáma císařovny od roku 1894)

Nakladatelství: Brána, Praha (2005)

Počet stran: 138

Cena: na internetu kolem 140,-

Anotace:
Po sebevraždě jediného syna Rudolfa v Mayerlingu 30. ledna 1889 se císařovna stáhla již zcela ze života u dvora ve Vídni a cestovala inkognito, osamělá a trudnomyslná, křížem krážem Evropou. Více než čtyři roky ji na cestách do Monaka, Mnichova, na Korfu, Gibraltar či k Ženevskému jezeru doprovázela její poslední dvorní dáma a společnice, hraběnka Irma Sztárayová, v jejímž náručí také Alžběta po atentátu v Ženevě 10. září 1898 zemřela. Na sklonku života sepsala hraběnka své vzpomínky na císařovnu, na společné cesty, na atentát a Alžbětinu smrt. Tak vznikla strhující knížka autentické vyprávění očitého svědka posledních let života proslulé Sisi.

muži kolem Sisi

29. července 2012 v 11:11 Knihy a filmy

Muži kolem Sisi


Autor:Sigrid - Maria Grossingová
Nakladatelství:Ikar 2010
Počet stran:238

Cena:na internetu kolem 200,-
Anotace:
Rakouská císařovna Alžběta zvaná Sisi byla čarovně krásná a její téměř magická přitažlivost muže ochromovala. Ona sama však jako by zůstávala nedotčená touhami a fantaziemi, které v srdcích svých zbožňovatelů vyvolávala.
Osm psychogramů těch, kteří každý svým způsobem ovlivnili Alžbětin život, osvětluje její vztah k mužům, který byl součástí onoho dodnes fascinujícího mýtu.



Báseň napsaná po smrti Ludwiga II.

29. července 2012 v 10:53 Alžbětiny básně
Alžběta velmi těžce nesla smrt krále, se kterým ji pojilo velmi zvláštní přátelství. Král Ludwig zahynul 13. června 1886 za velmi zvláštních okolností ve vodách Starnberského jezera. Alžběta tomu věnovala následující báseň:
"Kéž mými by ty růže byly
a jasmínu bohatství květů,
jež pozdrav léta tolik milý
zvěstují celému světu!
~~~
Jich baldachýn toužím rozepnout
nad skrání orla spícího
a zmírnit tak zlobu bezednou
zástupu supů zvícího...
~~~
Pak z růžových květů těch svila bych
věnec, jenž vůni má jemnou,
a s láskou a péčí z rukou svých
bych kladla jej v hrobku temnou.
~~~
Ach, tam jsem tenkrát stanula
a polibek poslední svůj
na rakev šerou jsem vtisknula,
ó ubohý králi můj."

Báseň věnovaná Ludwigovi II.

29. července 2012 v 10:53 Alžbětiny básně
Pozdrav od Severního moře
"Můj orle, tam vysoko v horách,
racek od mořského břehu
zdraví tě v šumivých vlnách
vzhůru až k věčnému sněhu.
~~~
Kdysi jsme se spolu setkali,
v dávném to bylo čase,
na hladině černého jezera,
v době, kdy kvetly růže.
~~~
Beze slov letěli jsme spolu
v hlubokém vnořeni tichu...
své písně zpíval nám k tomu
jen černý muž v nevelkém člunu."
Ludwig na tuto Alžbětinu báseň odpověděl těmito verši:
Odpověď z Alp
"Rackův pozdrav od dálného moře
už našel cestu k orlově hoře.
V perutí tichém rozmachu
vzpomínek přinesl potěchu,
jak v růžemi vonících zálivech.
společný dávno kdys našli si břeh.
~~~
V rozletu pyšném se spolu potkávali,
zdravili se a dál zas přelétali.
Při návratu pak orel v pásmu horském
děkuje rackovi na pobřeží dánském
a křídla jeho posílají šumivě
radostný pozdrav k mořské hladině."

Báseň vyjadřující Alžbětiny pocity při reprezentačních povinnostech

29. července 2012 v 10:49 Alžbětiny básně
Na čumily
"Nechte mne, lidé, s pokojem,
nač tolik pozornosti,
vždyť stejná jako jiní jsem,
člověk z masa a kostí.
~~~
Žluč se ve mně vaří bezmála,
co o mně trousí řečí,
vzteky bych radši schovala
se do ulity šnečí.
~~~
V divadle na mne ten či ten
kukátkem drze míří.
Kéž se i se svým binoklem
v pekelném ohni škvíří!
~~~
A když toho mám právě dost,
pak místo marných hádek
udělám na ně dlouhý nos,
vystrčím na ně z...k."
==========
Jiný překlad téže básně:
Čumilům

"Chci, ať mě lidé nechají
a neruší mě rámusem.
Ať vůbec na mne nedbají,
vždyť člověk jako oni jsem.
~~~
Žluč ve mně téměř kypí,
když na mne civí všude,
Ráda bych vlezla do ulity,
ať v ní pak můj hněv zbude.
~~~
Kukátko ke mně směřující
vídávám v lóži, jak se mele.
Tak ráda bych s úsměvem v líci
zničila je i majitele.
~~~
To nemyslím jako žert pouhý,
nastane jednou pěkný zm
Až udělám na ně nos dlouhý
a vystrčím pak na ně zadek."
Císařovna musela při spoustě reprezentačních povinností do "postroje", jak nazývala svou toaletu a četné šperky.

Báseň vyjadřující opovržení nad monarchistickou formou státu

29. července 2012 v 10:47 Alžbětiny básně
Můj sen
Dnes v noci se mi zdálo,
že jsem tu císařem,
tak moudrým, jakých málo
nosila tato zem.
~~~
Padesát roků sedím
už na tom trůně sic,
nikdo však, jak tak hledím,
z mé vlády nemá nic.
~~~
Kde pes je zakopaný?
Já nelenil jsem přec,
nekoukal na vydání,
když o vojsku šla řeč.
~~~
Vždyť na vojáky pouze
stát může spoléhat.
Kde o ně byla nouze,
tam mocnář brzy pad.
~~~
K Rusům i Prusům hodný
jsem byl, by kvet můj stát,
a na hlavu si od nich
pokorně nechal sr...
~~~
A denně při úsvitě
jsem ke stolu si sed,
abych vždy svědomitě
kdejakou hloupost čet.
~~~
Plnit vždy povinnosti
od mládí naučen,
já žil jsem v přísné ctnosti
v rodinném kruhu jen.
~~~
Co hodin nekonečných
protrpěl si můj duch,
když myšlenkám mých řečných
ministrů popřál sluch.
~~~
A nebylo jich málo.
Často se střídali,
nic po nich nezůstalo,
hlavně mě klamali.
~~~
Jen jediný z nich doved *
s tou státní lodí plout,
ale já ke své škodě,
nechal ho upláchnout.
~~~
Po dlouhém přemítání
jsem přišel na nápad,
že s Božím požehnáním
se něco musí stát.
~~~
Rolník dře, hrbí záda,
potí se na poli.
Nadarmo! Hned ho vláda
dočista oholí.
~~~
Kanóny něco stojí,
víc je jich třeba zas,
zvlášť letos, když se k boji
chýlí - to končí špás. **
~~~
Snad nebýt knížat - kdoví,
války by ustaly.
Jen vládci v bitvách loví
své drahé metály.
~~~
Snad šlo by, podle mého,
dál síly dohromady ***
a stvořit ze starého
cos nového zas tady.
~~~
Z republik všech sem svolat
dal spoustu moudrých hlav.
Ty musí konferovat,
jak zlepšit tento stav.
~~~
A budou nad tím sedět
od rána do noci.
Potom mi dají vědět,
jak lidu pomoci.
~~~
A projeví-li přání,
zde republiku mít,
chci ráda bez váhání
tu žádost vyplnit.
~~~
Řeknu jim: "Děti moje,
nejste-li oslové,
já vzdávám se už boje.
Chyťte si štěstí své."
~~~
Tenhle sen nesmím nikdy
nikomu vyprávět,
sic by mě v Bründlfeldu
zavříti dali hned.
(sbírka Zimní písně)
* Tím je míněn Guyla Andrássy
** Báseň pochází z doby bulharské krize v letech 1885/87 a obávané rakousko-ruské války
*** Narážka na heslo Franze Josefa Viribus unitis - Spojenými silami
Zdroj:
Brigitte Hamann: "Elisabeth, Kaiserin wider Willen"

Básně vyjadřující císařovninu lásku ke koním

28. července 2012 v 12:03 Alžbětiny básně
"Koně, pozemský klenot mé duše,
mi vyměnila vyšší moc,
oř s křídly ke mně kluše,
a duši láska opojnost."
==========
"Když je svět příliš hořký,
a lidé osudově zlí,
vyskočím na křídlatého oře,
zbavím se pozemského hoře,
uprchnu hádkám, sporům,
zmizí, co se mi oškliví."

Báseň z počátku manželství

28. července 2012 v 12:01 Alžbětiny básně
Pro mne žádnou lásku,
pro mne víno ne,
po prvním je špatně,
po druhém je zle!
~~~
Láska brzy trpkne,
jak splašky kysne vinné,
pančuje se víno,
hlavně když zisk tu kyne.
~~~
Však nad víno zrádnější
často lásko býváš,
dáš polibek, jenž konejší,
jak zloděj pocit míváš.
~~~
Pro mne žádnou lásku,
pro mne víno ne,
po prvním je špatně,
po druhém je zle!
==========
Trochu jiný překlad stejné básně:
Pro mne žádnou lásku,
pro mne víno ne,
po prvním je špatně,
po druhém je zle!
~~~
Láska často zkysne,
často trpká je.
Víno pro groš mrzký
kdekdo falšuje.
~~~
Láska falešnější
nežli vína sud.
Jenom zdání vnější,
které budí stud!
~~~
Pro mne žádnou lásku,
pro mne víno ne,
po prvním je špatně,
po druhém je zle!

báseň napsaná 14dní po svatbě

28. července 2012 v 11:59 Alžbětiny básně
Čtrnáct dnů po svatbě, 8. května 1854 Sisi napsala následující báseň:
"Kéž bych nebyla opustila
stezku vedoucí k volnosti.
Ach, kéž jsem nikdy nezbloudila
na cestách pyšné marnosti!
~~~
Já procitla jsem ve vězení,
na rukou řetězů mám tíž.
Má touha roste k zešílení.
Proč, volnosti, se odvracíš?
~~~
Já probrala se z opilosti
jež ducha mého spoutala.
A proklínám v neplodné zlosti
den, kdy jsem volnost prohrála."
==========
Jiný překlad téže básně:
"Ach, kdybych jen nesešla z cesty,
z té, co mě vedla k volnosti.
Ach, kdybych místo toho nezabloudila
na široké stezce marnosti.
~~~
Ve vězeňské cele mám svůj domov,
na rukou kdys volných mám okov,
roste touha, kterou neukojí nic.
Ó svobodo! Už pro mě nejsi víc!
~~~
Probouzím se ze sna přeluda,
kde duši svou jsem dala v plen
a marně proklínám, že svobod
jsem prohrála a proklínám ten den."
==========
Asi jiný, zkrácený překlad:
"Ach, kéž bych nikdy nezradila stezku,
jež by mi volnost přivedla.
Kéž by mě ani v světu lesku
ješitnost nikdy nesvedla!
Ocitla jsem se ve vězení,
a na rukou teď pouta mám."

Oslava

28. července 2012 v 11:57 Alžbětiny básně
"Na verandě mramorové,
kde se planá réva pne,
vanilka a pyšná růže
vzduchem voné omamně,

kde ledovec v modré výši
jiskří barvou červánků,
když se v záři zlatorudé
slunce chystá ke spánku,

tady jsme se sešli znova.
Po roce. Jak ten čas běží!
Zatím naše láska mrtva
na marách tu tiše leží.

Mluvili jsme o všem možném,
smáli jsme se vesele,
přitom v srdci bolela nás
blízkost oné zemřelé.

Při rozchodu vyprosil sis
polibek. A najednou
obraz dávno zasunutý
vynořil se přede mnou.

Myslím na ten dávný večer,
zima byla, sněžilo,
když mé políbení žhavé
poprvé tě spálilo.

Lásko v sněhu narozená!
Dnes, když v plném rozkvětu
léto voní kolem tebe,
ty, ach, mrtva ležíš tu!"